Masopust v Plzni

Masopust je tradiční, ale zároveň tak trochu jiný karneval, než známe. Masopustem si naši předci nejen tady u nás v Plzni připomínali, kolik mají se zvířaty společného. Pro mnohé lidi můžou masopustní masky být trochu strašidelné, ale každá maska má svou symboliku. Období Masopustu začíná po Třech králích, tedy 7. ledna, konec však není pevně daný, neboť se uzavírá ve vztahu k datu Velikonoc – tzn. je stanoven na masopustní úterý - v den před Popeleční středou, kdy začíná čtyřicetidenní období půstu. Některé masky by v Masopustním průvodu neměly chybět - babka, co nese dědka v nůši, kominík, zvířata - kozel, kohout, koza, kobyla, nebo medvěd. Součástí průvodu bývala i maska smrti, či oběšence. Naši předci se při průvodech smáli, poskakovali, veselili se a zpívali. Tzv. „maškarádi“ chodívali v úterý. Průvod musel obejít úplně celou vesnici, dům po domu a žertovat vždy na účet hospodáře a hospodyně. Maškarádi byli vždy hojně pohoštěni a na zapití dostávali především pálenku a pivo. Velmi často byli také obdarováni výslužkou, penězi, jablky, vejci, moukou, máslem, mákem. Za takovéto dárky se potom pilo večer v hospodě. Masopustní veselice obvykle skončila "pochováním basy", neboť v období půstu se nehrálo ani netancovalo. V dnešní době je vše trochu jinak, některé tradice však zůstaly.